pátek 15. srpna 2014

Můj první cheesecake ...

Když jsem nedávno poprvé ochutnala cheesecake, věděla jsem hned, že si jeden musím doma vyrobitCesta od myšlenky k dortu chvíli trvá. Zasednu tedy k internetu a hledám recept, ale zjišťuji , že co recept, to originál... 

Pročtu mnoho receptů a mnoho diskuzí o tom, jestli je pravý cheesecake ze sýru, tvarohu nebo smetany. A když už ze sýru, tak je problém zjistit z jakého konkrétně. Nejvíce je zmiňován krémový sýr Philadelphia (ten se mi ale špatně shání a vyjde dost draho), dále prý lze použít ricottu, cottage, mascarpone i naši Lučinu. Nicméně zjišťuji, že nejlepší je sýr krémový s velkým obsahem tuku.  

Vlastně jsem se doteď nedopátrala pravého receptu na pravý cheesecake, protože každý z pravých receptů na zaručeně pravý cheesecake  je  jiný... Inu, po dlouhém hledání si z každého receptu vybírám suroviny, které dokážu v obchodě bez potíží sehnat a budou i cenově přijatelné a dávám dohromady "svůj" recept. 

středa 13. srpna 2014

Skupina o jednom městě...

Na jedné sociální síti byla jednou jedna skupina o jednom městě. V této skupině se sešlo mnoho lidí, kteří v tomto městě žili a jinak pobývali. Mnoho lidí vkládalo mnoho fotek, které se týkaly jednoho města. Fotek přibývalo a přibývalo…

pondělí 11. srpna 2014

Má v hlavě zmatek

Zmatek, zmatek, zmatek... Má v sobě zmatek. Neví, co je správné, neví, co je špatné. To, co za správné považuje, prý zas tak správné není a opačně. Nic nedává smysl. Proč je špatné pro někoho, na kom jí záleží, udělat, co mu na očích vidí, proč by to dělat neměla? Proč je dobře se s někým bavit a tvářit se jako přítel a za zády ho pomluvit? Proč je špatně se ptát, jakou si dáte kávu? Vždyť přece každý má rád něco jiného a je hezké udělat radost tím, že druhému dáte, co má rád. Nebo ne?

neděle 10. srpna 2014

Vzpomínka

Už je to přes rok, co jsem tohle napsala, už je to přes dva rok, co táta umřel. Třetí prázdniny bez táty. Odešel nečekaně, absolutně nečekaně. Bylo mu 54, nebyl nemocný. Ze dne na den bylo všechno jinak. Bolelo to, s odstupem času to bolí víc a víc. Táta chybí, měl by tu být, měl by vidět moji i sestřinu svatbu, svá vnoučata, měl by se dožít důchodu…. Osud to však tak nechtěl.